1 Než jsme začali..

Otevření restaurace "Pinto",předcházelo zdržení jménem " bouračka jak kráva".Ale podařilo se..výkop se uskutečnil v červnu roku 1994.Začalo se s nadšením nám vlastním.Vrhli jsme se do té krásné vesnické hospůdky s představou,že nás budou všichni milovat.Vše pro hosta.Tak jsme se pod vedením urputného "Pinťáka" začali celá rodinka potácet po place od nevidim do nevidim

V kuchyni s námi začal rozjíždět "kšeft" Vítek - kuchař,kterého jsme si přivezli z Prahy z vinárny Ü piaristů,kde jsme až do té doby doby působili.Také s nádobím nám vypomáhal pražák jménem Míra,toho času bez domova.Jídla se prodávala sama,neboť Vítek byl a předpokládám,že stále je - mistr nad mistry.Rozjel to výborně.

Postupem času Míra odpadl,neb jsem mu poskytla chvilky volna,které do té doby neměl - a začal zlobit.Přicházel z koupaliště pod parou a byl odejit :(

Místo něho nastoupila Maruška a Zdena,nepamatuji se v jakém pořadí,ale byly obě vyžlovačky a byly fajn.Maruška vydržela déle.

Na place jezdil Honza a taky Martina.Pomáhali oba seč jim síly stačily.Ondrovi tehdy bylo 7 a začal s jízdou na koni,ke které krátce předtím přičichl Michal.Z Michala se stal samouk s roztrhanými džíny a ztraceným koněm někde v dáli :))) Zhlídl se v "Dědkovi" a jeho kovbojských kamarádech a začal se ve chvilkách volna toulat s nimi .Získali jsme fůru bezva kamarádů,z nichž ti nej.. vydrželi dodnes !